Máma mě dneska poprosila, jestli bych s ní nezajel do Kauflandu abych jí pomohl s nákupem. Proč ne, říkám si. Jediné, co mi přišlo divné je, proč chce vyjet už v půl deváté..

Přijíždíme tedy na parkoviště. Jdu sehnat košík. Zde přišlo první nemilé překvapení - košíky nejsou! Prostě nic, ani jeden. Boudy na parkovišti prázdné... No nic, jdu tedy k obchodu, jestli tam nějaký nezbyl. Zde přišla těžká rána - ohromující pohled na vchod Kauflandu mě doslova dostal do kolen. Tolik důchodců na jednom m² jsem ještě neviděl. Hlava na hlavě, berle na berli pojízdná taška na pojízdné tašce. Musel jsem to prostě vyfotit, jinak to nešlo:

Je to foceno mobilem ale svůj účel to splní.

"Tak timhle se mám cpát?" Nemohl jsem uvěřit vlastním očím.

Sehnali jsme košík a šli dovnitř. Největší bitva byla o brambory. Doslova bitva - místo berlí jim dát meče a bylo by to jak ve středověku. Důchodci se mi motali pod košík, naráželi do mě, já narážel do nich.. Frontu u vah jsem radši celou předběhnul, na to nervy vážně nemám. Jednomu důchodci se to nelíbilo a měl na mojí osobu nemístné poznámky. Jeden pohled a byl zticha :-) .  Další důchodkyni jsem nechtěně (opravdu nechtěně) nabral košíkem - vyřítila se zpoza uličky a já už nemohl nic dělat.

No nic, nakoupili jsme, naložili a rychle odjeli. Cestou ještě jedna inteligentní paní zapomněla správně zavřít dveře od kufru svého auta a vykutálel se jí na silnici meloun a rozsekal se po celé silnici :-), jinak nic zvláštního...